Hrady a zámky okresu Blansko A-B

Adamov - zámek

Jednopatrová jednotraktová budova empírového zámku.

Zámek byl postaven Janem I. Josefem knížetem z Liechtensteinu mezi lety 1806 - 1809. Zámeček patřil rodu Liechtensteinů do roku 1945, kdy byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

Budova je nyní součástí areálu Adastu Adamov, v roce 1958 byla zcela přestavěna pro účely průmyslové výroby. Nepřístupné, architektonicky zničeno.

Blansek - hrad

Hrad vznikl kolem roku 1250. První zmínka o hradě je v listině biskupa Bruna ze Schaumburg-Hollensteinu ze dne 5. 10. 1267. V letech 1267 - 1277 spravoval panství a hrad biskupský maršálek Dětřich Stange, roku 1281 se zde uvádí purkrabí Dětřich z rodu Vítkovců. K roku 1339 je uváděn purkrabím na Blanseku Mikuláš, snad syn potomek biskupa Bruna, který nechal na svoje náklady v roce 1349 zchátralý hrad opravit. 11. 3. 1396 byl dán hrad, městečko, vsi a příslušenství do správy Erharta z Kunštátu a Skal. Již v roce 1400 byl hrad zastaven Alšovi z Kunštátu. Roku 1416 získal zástavní právo Vilém Zajíc z Valdeku. Ten padl v bitvě proti husitům pod Vyšehradem a hrad přechází na rytíře Jana ze Studnic. Roku 1424 bylo panství vypleněno husity. Hrad byl jimi dobýván při dalším tažení roku 1431. Pravděpodobně se ještě roku 1440 na hradě konal sjezd biskupských manů. Pak hrad vyhořel, protože nový držitel, pan Proček z Kunštátu, vlastnil již pouze zříceninu.

Jsou dochovány zbytky zdí a příkopu vytesaného do skály. Zdi jsou stále více rozrušovány, do několika let budou pravděpodobně nezřetelné. Ke zřícenině vede pěší cesta od Salmovy stezky k Macoše v Suchém žlebu.

Blansko - zámek

Zámek v BlanskuPozdně renesanční čtyřkřídlá stavba.

Budova vznikla v letech 1591 - 1604 přestavbou starší opevněné tvrze, uváděného podle pustého hradu k  roku 1554, jež měla pozdně gotické rysy s pozůstatkem románské válcové věže z doby kolem roku 1200, zakomponované do upravené stavby. Na tehdejší dvorec, později tvrz, která stála v tzv. Novém Blansku, byla přenesena správa panství z hradu Blansek.

Tvrz rozšířil na zámek zemský místopísař a držitel blanenského panství v letech 1590 - 1615 Jan Žalkovský ze Žalkovic. Stavební činnost ustala převedením držav na nového majitele Albrechta Šlejnice ze Šlejnic. Za třicetileté války v letech 1643 - 1645 byl zámek značně poškozen. Jeho tehdejší držitelé - Lvové z Rožmitálu (1641 - 1694) měli rozsáhlé panství v Čechách a Blansko pro ně znamenalo jen malou část majetku. Až noví držitelé hrabata z Gellhornu provedli rozsáhlé opravy a některé stavební úpravy v okolí zámku.

Roku 1766 získal Blansko Antonín Karel Josef starohrabě ze Salm-Reifferscheidu a od tohoto data má Blansko společného majitele se zámkem v Rájci. Zámek byl spravován rodem Salmů až do roku 1945, kdy byl převeden na základě Benešových dekretů na stát.

Zpustlý a zchátralý zámek byl v letech 1959 - 1969 nákladně adaptován pro potřeby okresního muzea a knihovny, která však byla v roce 1999 přestěhována do nových prostor. Zámek se nachází v centru města. Jsou v něm umístěny expozice Moravský kras, Nejstarší hutě, Umělecká litina a Historické interiéry. Probíhá soudní řízení o navrácení majetku původním majitelům (listopad 1999, pozn. aut.).

Borotín zámek

Volně stojící dvoupatrová trojtraktová budova s dvěma nárožními rizality nacházející se uprostřed malého, ale kvalitního parku z 19. století.

Zámek byl vystavěn ve dvou etapách. První přestavba původní budovy probíhala v roce 1753. Druhou v roce 1774 financoval olomoucký biskup Václav z Freienfelsu. Zámek byl přestavěn podle francouzského vzoru. Rod Freienfelsů držel borotínské panství v letech 1698 - 1784, kdy jej získali Frienthálové, roku 1797 Heinischové z Haidenburgu, roku 1846 Sinové, roku 1871 Müllerové a roku 1891 Riedelové.

V roce 1948 byl zámek zabaven komunistickým režimem velkostatkáři Riedelovi a byl v něm zřízen ústav pro mentálně postižené muže. Zámek i park je architektonicky znehodnocen. Po roce 1989 byl vrácen původním majitelům. Nepřístupný.

Boskovice - hrad

Boskovický hradMohutná zřícenina poznamenaná řadou přestaveb prováděných od 15. do 18. století.

Není známo datum vzniku. Původní sídlo stávalo na vrcholu hradního kopce v lokalitě zvané Bašta. Ta byla později přestavěna na předsunuté opevnění. V 18. století byla bašta opevňována v souvislosti s Rákoczyho povstáním, po pominutí nebezpečí byla zbourána.

(V současnosti jsou na jejím místě kromě valů jen nepatrné zbytky zdiva.)

Za nejstarší doložené předky pánů z Boskovic jsou považováni Atluš, žijící na přelomu 12. a 13. století, a jeho syn Jimram, roku 1213 znojemský purkrabí. Pravděpodobně on se začal psát roku 1222 s přídomkem "z Boskovic". Bývá proto považován za stavitele hradu na místě jen několik metrů od Bašty. Roku 1300 jsou uváděni jako majitelé Oldřich z Boskovic a jeho bratr Arkleb Břeclav. Ti se vzbouřili proti králi Janu Lucemburskému. Byli však vzati v milost a Arklebovi byl vrácen zpět hrad. Přestože se Arkleb proti králi vzbouřil ještě jednou roku 1318, tak ve dvacátých letech vykonával funkci brněnského a znojemského komorníka.

Roku 1389 byl za válek mezi moravskými markrabaty hrad obléhán a dobyt. Po tomto datu je hrad předán Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad až do poloviny 15. století. Roku 1424 byl asi hrad dobyt Husity, přestože se jeho majitel Viktorin k Husitům hlásil.

Po smrti Viktorina připadlo panství nezletilému Jiřímu z Poděbrad, v jeho neplnoletosti panství spravoval jeho strýc Kuna z Kunštátu. Roku 1437 se Jiří ujal svého majetku, pro zaneprázdnění vladařskými povinnostmi ale svěřil hrad Pročkovi z Kunštátu a Opatovic. Roku 1458 se hrad vrací původním majitelům v osobě Vaňka Černohorského z Boskovic. K roku 1463 byly Boskovice fakticky povýšeny na město.

Boskovický hrad byl sice ještě v 15. století udržován a opravován, ale panstvo již sídlilo jinde. Roku 1547 prodal Kryštof z Boskovic panství Šimonu Ederovi ze Šťávnice a po dvaceti letech vlády Ederů hrad i městečko koupil Jaroš Morkovský ze Zástřizl, jehož potomci tu sídlili až do konce 17. století.

Na konci 16. a začátku 17. století prováděli Zástřizlové rozsáhlé renesanční úpravy, na hradě umístili mohutnou knihovnu a zbrojnici. Za třicetileté války bylo městečko obleženo Švédy, ale vyjednáváním se podařilo odvrátit útok. Z poslední čtvrtiny 17. století pochází barokní úpravy hradu.

V roce 1733 po vybudování rezidence ve městě za vlády nových majitelů, Dietrichsteinů, byl hrad opuštěn a rychle zchátral. Stal se zdrojem stavebního materiálu.

První záchranné akce proběhly až roku 1929, komplexní zajištění pak v letech 1975 -1993. V současné době je hrad v majetku rodiny Mensdorf-Pouilly a je veřejnosti přístupný. K hradu vede cesta od zámku kolem letního divadla.

Boskovice - zámek

Zámek v BoskovicíchVolně stojící čtyřkřídlá dvoupatrová budova empírového zámku s výrazným rizaltem vchodové partie a toskánským sloupovým řádem. V 1. patře se nachází vysoký tzv. taneční sál.

Zámek byl vybudován v letech 1819 - 1826 přestavbou bývalého dominikánského kláštera, který tu stál až do jeho zrušení v roce 1784. V roce 1785 budovy zakoupil František de Paula hrabě Dietrichstein, který je používal pro své podnikání. Protože dosavadní boskovické sídlo rodu (rezidence) již nedostačovalo potřebám vlastníků, nechal hrabě torzo kláštera přestavět na zámek. Vznikla tak jedna z nejčistších empírových staveb na Moravě.

Na panství, které bylo v roce 1854 převedeno na Teresii Rosu hraběnku z Dietrichsteinu, provdanou za Mensdorf-Pouilly v roce 1843 byly již dříve vedle dominantního zámku postaveny panský dvůr a menší barokní sídlo (rezidence). Areál byl v roce 1760 doplněn stavbou špitálu a na místě bývalého ovčince byl vystavěn po dokončení zámku v letech 1826 - 1829 zámecký skleník (oranžerie) v duchu doznívajícího klasicismu. Jízdárna v novogotickém slohu z druhé poloviny 19. století sloužila k rekreačním účelům rodiny nového vlastníka - původně francouzského rodu Mensdorf-Pouilly.

Panství bylo v jejich vlastnictví až do roku 1948, kdy bylo zestátněno. Zámek pak sloužil jako internát, muzeum a posléze byla v jeho části zřízena prohlídková trasa. Prošel celkovou rekonstrukcí interiéru.

Ostatní objekty zámeckého areálu byly přeměněny na mateřskou školku (klášter), státní statek (panský dvůr), později v sedmdesátých letech (kdy unikl demolici) tamtéž knihovna, památník Otakara Kubína a obchodní prostory, koncertní a výstavní sál, diskotéka (oranžerie, dnes navrácena městu v dezolátním stavu), tělocvičná hala, restaurace (jízdárna). Majetek byl původním vlastníkům restituován v první polovině devadesátých let. Zámek je přístupný s bohatými interiéry. Pro špatnou údržbu neustále chátrá.

Rezidence

Jednopatrová, architektonicky nepříliš náročná jednotraktová stavba.

Budova byla postavena hrabaty z Dietrichsteinu v letech 1729 - 1733. Takřka sto let sloužila jako boskovické sídlo majitelů panství rodu Dietrichsteinů, po dostavění nového boskovického zámku do ní byla umístěna správa panství včetně několika bytů pro úředníky.

Po roce 1948 byla stavba majitelům - rodu Mensdorf-Pouilly - zabavena a sloužila nejdříve jako sídlo státních lesů (do roku 1974), později jako sídlo Okresního podniku komunálních služeb, dále jako sídlo obchodů a k bytovým účelům (mj. narodil se tu speleolog Karel Absolon, v padesátých letech tu žil malíř Otakar Kubín).

Po likvidaci OPKS byl objekt předán městu Boskovice, které do něj umístilo galerii, obchod a muzeum Boskovicka. V roce 1993 byl objekt vrácen předúnorovým majitelům. Muzeum je přístupné, nachází se na přístupové cestě k zámku.