Hrady a zámky okresu Blansko C-K

Černá hora - zámek

Zámek (též hrad) v Černé HořeProtáhlá stavba umístěná na výrazném ostrohu nad stejnojmennou obcí.

Hrad nechal vystavět Matouš z Černé Hory kolem roku 1279. Po něm panství černohorské převzal mincmistr Apard z Florencie roku 1305. Následným majitelem se stal roku 1320 Jindřich z Dubé a Lipé a kolem roku 1333 koupili tehdejší hrad bratři Beneš a Ješek z Boskovic. Po ztrátě hradu v Boskovicích se stala Černá Hora na sedm desetiletí hlavním sídlem pánů z Boskovic. Stavba utrpěla značné poškození v průběhu husitských válek, ale stále byla udržována a opravována zejména jako opěrný bod rodové moci.

Za majitelů Albrechta Černohorského z Boskovic a Jana Šembery z Boskovic byla stavba postupně v letech 1561 - 1571 renesančně přestavěna. Jelikož Jan Šembera z Boskovic zemřel bez mužských potomků, přešlo panství sňatkem jeho dcery Anny na Karla z Liechtensteina. Tento rod přenechal panství v roce 1712 Auerspergům.

Roku 1724 zámek zcela vyhořel a zůstal v troskách až do roku 1830, kdy jej nový majitel Jan Nepomuk z Geisslern nechal provizorně opravit. Dalším majitelem byla od roku 1845 jeho manželka Josefa, rozená Nebelová z Türkheimu, 1857 bylo panství koupila Henrieta Pereira Arnstein a roku 1859 panství zdědila její dcera Flora, provdaná Friesová.

V letech 1857 - 1861 a v roce 1879 bylo dosaženo dnešní podoby zámku.

V letech 1975 - 1978 bylo předzámčím dřívější předhradí, adaptováno pro potřeby sociální péče. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je využit jako domov důchodců. Původní majitel zámku se rozhodl jej ponechat pro dobrou péči ve státní správě.

Čertův hrádek - hrad

Zřícenina hradu nad údolím Svitavy jižně od Blanska.

Neví se kdy ani kdo založil tento hrad. Pravděpodobně šlo buď o biskupa Bruna ze Schaumburku nebo o pány z Obřan. Po konfiskaci za vzpouru proti králi byl hrad převeden na pány z Lipé. Někdy kolem roku 1350 byl hrad prodán pánům z Cimburka. Konec hradu spadá do přelomu 14. a 15. století, nejpozději však do doby husitských válek.

Dnes jsou zbytky hradu dochovány v terénních náznacích, z nichž vystupuje zdivo hradby a paláce. Zřícenina je přístupná po značené stezce z Blanska na Nový hrad.

Doubravice - hrad

Zbytky hradu nacházejícího se nad potokem Nešourkou přibližně 1 km východně od vsi.

Zakladatelem hradu byl pravděpodobně šlechtic, který kolonizoval zdejší kraj v polovině 13. století - Holáč z Doubravice. Pánům z Doubravice patřil hrad až do roku 1376, kdy bylo celé panství prodáno pánům z Boskovic. Roku 1377 přešlo panství na pány z Kunštátu. Ti drželi panství až do roku 1418, kdy jej prodali pánům ze Sovince. Hrad byl pobořen v průběhu husitských válek a zkázu dokonal roku 1447 požár.

Dnes jsou patrné pouze zemní reliéfy zdiva a nadzemní torzo vstupní věže.

)

Holštejn - hrad

Zřícenina holštejnského hraduZřícenina rozsáhlého hradu. Samotný hrad představoval jednoduchou bezvěžovou dispozici s obvodovou zástavbou a na svou dobu patřil k největším a nejpohodlnějším sídlům na Moravě. Jedná se o nejvýznamnější středověkou památku v našem okrese.

Území, na němž byl hrad vybudován, náleželo k jedovnickému panství, jež zdědil po svém otci Crhovi z Čeblovic Hartman z Čeblovic. Ten ve zdejším kraji prováděl rozsáhlou kolonizaci německými osadníky a ke správě vznikajícího hospodářství vystavěl poměrně rozsáhlý hrad nad nově vzniklým městečkem a nazval jej, na tehdejší dobu moderně německy, Hohler Stein - Dutá skála. Hartman patřil k významným lidem v království a po smrti krále Přemysla Otakara II. zastával úřad brněnského komoří. Podle hradu se uvádí 26. 1. 1278 jako Hartemanus de Holnstayn. Po jeho smrti v roce 1302 zdědil panství syn Crh, avšak jakožto duchovní a člen řádu johanitů žil v Maidbergu a tam i zemřel. Jím rod pánů z Čeblovic-Holštejna vymřel po meči.

Po úmrtí připadl hrad králi, který ho prodal pánům Čeňkovi z Lipé a Smilu z Rataj, načež roku 1333 koupil Čeňkovu část s hradem Vok ze Sovince a učinil z hradu své hlavní rodové sídlo.

Vok zemřel někdy v letech 1355 - 1358 a hrad připadl jeho synovi Vokovi II. Ten se snažil spojit panství rozdělené po smrti otce mezi 9 sourozenců. Záměr se mu nepodařil - zemřel roku 1384, zanechav dědictví synovi Vokovi III., zv. Starý. Ten spolu se svým synem Vokem IV. ml. bojoval za bouřlivých válek mezi moravskými markrabaty na stran markraběte Prokopa a proto tato doba dala vzniknout pověstem o loupeživých holštejnských rytířích. O tom, že právem, svědčí dobové záznamy - např. roku 1399 se Vokové zúčastnili plenění a drancování olomoucké, brněnské a kroměřížské kapituly, za což byly stiženi klatbou. Válčení však přivedlo k zadlužení Voka III., neboť i jeho panství byla neustále pleněna. Nakonec po smrti markraběte Prokopa přestoupil Vok III. na stranu markraběte Jošta, avšak již roku 1411 zemřel a dědicem ustanovil syna Voka IV., který patřil k Joštovým nejspolehlivějším lidem. Žil velmi společenským životem a měl mnoho přátel i dlužníků, mezi něž patřil i král Zikmund, který Vokovi dlužil 1250 hřiven grošů. Vok IV. byl členem Zikmundova vojska při tažení na Prahu roku 1420, kde v bitvě pod Vyšehradem padl stejně jako držitel nedalekého hradu Blanseka - Vilém Zajíc z Valdeka.

Jeho syn Vok V. zdědil nejen panství, ale i přízeň krále Zikmunda, na jehož straně se roku 1421 angažoval v Brně během protihusitského sjezdu šlechty. Roku 1430 začal ustupovat z veřejného života a rozprodávat rodinně statky. Roku 1437 došlo i na hrad Holštejn, který koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. Hrad již nebyl střediskovým sídlem a jeho vedlejší roli podtrhl i nezájem majitelů investovat finanční částky do jeho údržby. Roku 1455 sice získal hrad člen doubravické větve rodu Půta ze Sovince, avšak ani ten již do starého a rozsáhlého sídla nemínil investovat peníze a tak zpustl nejen hrad, ale také stejnojmenné městečko, nalézající se přímo pod hradem.

Postupné chátrání neobydleného hradu pak ještě umocnilo rozebírání kamení z jeho zdiva při výstavbě nově založené obce Holštejn, vzniklé severněji od zaniklého městečka.

Hrad stojí nad jeskynní prostorou zvané Hladomorna. Její název naznačuje, k čemu byla využívána. Dnešní vchod do jeskyně býval zazděn a jeskyně byla spojena s hradem podzemní chodbou, dnes zavalenou pod zříceným zdivem.

Celá zástavba je zachována v základových reliéfech, výrazně vystupují nadzemní zbytky severozápadní hradby s výpadní brankou a zaoblené zbytky nároží severovýchodní zdi, dříve mylně považované za zbytky věže.

Křetín - zámek

Volně stojící romanticko-historizující trojpodlažní trojtraktová zámecká budova čtvercového půdorysu, s dvěma osovými rizality a mohutným sloupovím, nacházející se uprostřed rozsáhlého parku se dvěma rybníky.

Poprvé tvrz připomínána v roce 1521, i když existovala pravděpodobně již na začátku 14. století, kdy zde sídlili vladykové ze Křetína. Pak byla tvrz předána Magdaléně z Dubé a Lipé. Koncem 16. století přebudoval Jetřich Vojenický tvrz v renesanční zámek ve tvaru podkovy; začátkem 17. století byla přibudována kaple. Roku 1656 získal Křetín rod Walderode. Roku 1813 zdědil tento majetek Josef hrabě Desfours z Mont a Athienville, který se stal zakladatelem rodu Desfours-Walderode. V roce 1852 zámek vyhořel, ale v roce 1861 dal F. Walderode postavit poblíž spáleniště dnešní budovu zámku. Zbytky vyhořelého zámku byly přeměněny na hospodářskou budovu. Roku 1897 zámek koupila Augusta Josefina rozená hraběnka Coudenhove. V roce 1933 koupil zadlužený velkostatek brněnský stavební podnikatel Hubert Svoboda.

Zámek mu byl zabaven po válce na základě Benešových dekretů. Zámek je v majetku státu, je v něm umístěna dětská ozdravovna, které byl přizpůsoben i zámecký interiér. Zámek je nepřístupný.

Křtiny - zámek

Komplex barokních budov umístěný na návrší nad obcí. Rozsáhlý dvoupatrový objekt tvaru T s bočním rizaltem.

Roku 1718 byly vystavěna nová rezidence zábrdovických opatů. Po zrušení kláštera premonstrátů v Brně - Zábrdovicích v roce 1784 byl prodán zámek i s příslušenstvím Františku Xaveru hraběti z Dietrichsteinu. Pravděpodobně v roce 1844 byl zámek rozdělen na faru a letní zámek Dietrichsteinů. Roku 1859 získal zámek Vincenc hrabě Bubna z Litic, který dal původně jednopatrovou rezidenci zvýšit o jedno poschodí.

Po roce 1948 se stal křtinský zámek majetkem Vysoké školy zemědělské v Brně a byl upraven jako kolej pro 120 posluchačů, kanceláře Výzkumného ústavu pro mechanizaci lesního hospodářství a obřadní síň MNV. Zemědělská univerzita J. G. Mendela v Brně je vlastníkem zámku i v současné době a využívá jej pro výukové a technické účely. Zámek je veřejnosti nepřístupný.

Kunštát - zámek

Kunštátský zámekZámek v Kunštátě stojí na nevelké vyvýšenině opodál městečka.

Stavba vznikla v polovině 13. století. Roku 1281 je uváděn jako majitel Kuna z Kunštátu. Pánům z Kunštátu hrad patřil do roku 1520. V letech 1427 - 1464 hrad vlastnil český král Jiří z Poděbrad. Roku 1520 byl hrad prodán pánům z Pernštejna. Po jejich krátké vládě získal Kunštát roku 1529 Jan Černčický z Kácova, který započal s úpravami hradu na renesanční zámek.

Roku 1560 koupila zámek hrabata z Hardeku, která jej vlastnila až do roku 1593, dále pak patřilo do majetku Liechtensteinů a Katharinů z Katharu. Roku 1606 získal Kunštát Štěpán Schmidt z Freihofenu, za jehož vlády pobýval na zámku i Jan Ámos Komenský. Roku 1631 koupil zámek Jindřich Šlik z Passaunu a Lokte, který jej roku 1662 prodal Ferdinandovi Leopoldovi hraběti z Náchoda.

Po krátké držbě klášterem sv. Josefa v Brně v letech 1666 - 1678 se Kunštát dostal do rukou hrabat z Lamberka. Kašpar z Lamberka dokončil koncem 17. století stavební úpravy Horního zámku, v němž byla mimo jiné zřízena nová zámecká kaple.

Klasicistní úpravy pocházejí z doby, kdy kunštátský zámek vlastnil rod svobodných pánů Honrichsů z Wolfswarffenu (1783 - 1901). Posledními šlechtickými majiteli Kunštátu byli od roku 1901 původem severobrabantská hrabata Coudenhove, která ke svému jménu připojila i jméno vymřelých Honrichsů. V roce 1939 darovala Františka hraběnka Coudenhove-Honrichsová klášteru v Rajhradě zámek s celým velkostatkem.

Po únoru 1948 získal zámek stát, který prostřednictvím národní kulturní komise pro správu kulturního majetku využíval zámek jako sběrný objekt, v jehož důsledku se zámecké interiéry začaly plnit svozy mobiliáře z památkových objektů určených pro jiné využití. Od roku 1953 je uživatelem Moravský zemský archiv v Brně, který prostřednictvím svého zřizovatele Ministerstva vnitra ČR přistoupil v roce 1992 k celkové památkové obnově kunštátského zámku. Zámek je zpřístupněný.