Hrady a zámky okresu Blansko L

Lamberk - zámek

Dvojpodlažní jednotraktová budova barokního slohu.

Zámeček byl postaven v třetí čtvrtině 17. století jako letní sídlo majitele kunštátského panství Karla Benedikta hraběte Lamberka. Zámeček byl přestavěn v roce 1733 a tvoří s hospodářskými budovami uzavřený komplex. V hospodářských objektech bydlelo úřednictvo kunštátského velkostatku.

Po roce 1945 patřil mj. Státnímu statku Olešnice, Zemědělskému nákupnímu a zásobovacímu podniku Brno, v části byly byty. Současný majitel zámku, který převzal již velmi poškozenou budovu, ji značně zdevastoval odkrytím části střechy. Zámek leží asi 1,5 km severozápadně od městečka Olešnice. Je nepřístupný.

Lažánky - hrad

Rytířská jeskyně, v níž jsou zbytky lažánecké tvrzeHrad se nachází 2 km jihozápadně od propasti Macocha ve skalnatém údolí Suchého žlebu v jeskynní prostoře zvané Rytířská jeskyně či lidově Raubírna. Jedná se o jediný hrad svého druhu na Moravě.

Hrad leží na středověké hranici mezi panstvími pánů z Holštejna, pánů z Blanseku a pánů z Obřan. Hrad je možné považovat za sídlo některého drobného šlechtice, pravděpodobně člena rodu blízkých Lažánek. Jako jeho sídlo však patrně nesloužilo příliš dlouho. Jeskynní hrad byl obydlen ve 13. - 15. století, hrad byl zničen zřejmě husitskými vojsky pod vedením Prokopa Holého roku 1431. O hradu neexistuje pravděpodobně jediná písemná zmínka.

Poslední významné využiží jeskyně se datuje na konec 2. světové války, kdy se tu po několik nocí skrývali občané Lažánek před bombardováním své vesnice. Dnes jsou na místě vidět zbytky dvou hradních stěn oddělených příkopem. Část zdí je porušeno v důsledku archeologických vykopávek prováděných v 19. a první polovině 20. století. Hrad je přístupný po zrušené značené turistické stezce ze Suchého žlebu na Harbechy.

Letovice - hrad

Hrad, později přestavěný na zámek, na temeni kopce nad stejnojmenným městem.

Letovice vznikly na přechodu Trstenické stezky přes Svitavou již ve 12. století, když první zmínka o nich je až z roku 1203. V polovině 13. století pak vznikl i letovický hrad, zmiňovaný v pramenech pak v roce 1360. Pravděpodobný zakladatel hradu je Heřman z Letovic. Patrně v roce 1322 přechází hrad na pány z Ronova. Koncem 14. století se páni z Ronova stali loupeživými rytíři, za což byly poslední dva členové rodu dáni papežem do klatby.

Roku 1424 byly Letovice v majetku posledního Ronovce - Hynka z Letovic - dobyty husity. Po Hynkově smrti připadl hrad jeho dvěma sestrám. Jedna z nich prodala svou půlku Vaňkovi Černohorskému z Boskovic a druhá Albrechtu z Lichtenburka. Roku 1505 panství sjednotil Ladislav z Boskovic. Za Boskoviců proběhly pozdně gotické úpravy letovického hradu. Za Ladislavova nástupce byl hrad prodán Kryštofovi z Hardeku. Ti provedli ve druhé polovině 16. století renesanční přestavbu hradu.

Od roku 1613 pak držela Letovice hrabata z Thurnu. Za třicetileté války byly Letovice roku 1645 dobyty Švédy. Roku 1654 získal panství Jiří Bruntálský z Vrbna. Po deseti letech jeho vlády získala hrad s panstvím hraběnka Eva Erdödy. Roku 1666 získala Letovice Eliška z Náchoda, od níž jej po dvou letech koupil Jiří Szelepczeniy z Pohronče, který koncem 17. století přestavěl hrad na barokní zámek.

Na přelomu 17. a 18. se na zámku vystřídalo několik majitelů, až v roce 1724 koupil Letovice svobodný pán Heřman Jošt z Blümegenu. Téhož roku zámek i s městečkem vyhořel a musel být znovu upravován. Po století držby Blümegenů se roku 1820 staly Letovice majetkem uherského rodu Kálnokyů. Jindřich Kálnoky z Köröspatak nechal vybudovat nové konírny a celý zámek upravil novogoticky tak, jak vypadá dnes.

Zámek byl zabaven na základě Benešových dekretů v roce 1945. Vystřídal několik nejrůznějších majitelů. Dnes je jeho stav blízký zřícení. Nový majitel - město Letovice od roku 1995 - provádí alespoň nejnutnější údržbu. Zámek je nepřístupný.

Lhota Rapotina - zámek

Pozdně empírový jednopatrový zámeček polygonálního půdorysu.

Byl vystavěn roku 1833. Majitel panství František Xaver hrabě z Dietrichsteina býval vášnivým lovcem a protože kulhal a jen těžko se pohyboval v okolním kopcovitém terénu, nechal v projektu speciálně vytvořit v prvním poschodí budovy zastřešený ochoz ozdobený dřevěnými sloupy a kovovou mříží. Z ochozu pak kníže střílel lovnou zvěř v okolní daňčí oboře. Po zrušení obory byla z letohrádku zřízena myslivna.

Nyní zámeček slouží k rekreačním účelům. Je nepřístupný.

Lomnice - zámek

Zámek v LomniciPůvodní hrad vybudovaný na návrší nad stejnojmenným městečkem je dosud ukryt ve zdech mladších zámeckých budov.

Zakladatelem hradu byl roku 1281 Vznata z Lomnice z rodu erbu křídla - Tasovců. Hrad měl přibližně čtvercový půdorys vymezený dnes budovami kolem prvního nádvoří. Pánové z Lomnice patřili po celý středověk k nejvýznamnějším rodům v Českém království a tak není divu, že se svému sídlo náležitě věnovali. V průběhu 14. století bylo přistavěno kamenné přehradí, v první čtvrtině 15. století byla do hlavního paláce vestavěna kaple s dodnes dochovaným arkýřem, což je jedna z nejzachovalejších a zároveň nejkrásnějších pozdně gotických architektonických památek na Moravě.

Další úpravy a přestavby probíhaly také v druhé polovině 15. století, kdy byl hrad přestavěn podle tehdejších požadavků na moderní bydlení. V roce 1547 je již uváděn v majetku Jana ml. z Lomnice zámek Lomnice. Roku 1567 připadlo panství Janovi ze Žerotína a roku 1601 jej získal Ondřej z Kounic. Na přelomu 16. a 17. století byly provedeny renesanční úpravy.

V roce 1662 získal zámek rod Seréniyů a koncem století byl zámek zbarokizován. Svou dnešní podobu získal zámek při novogotických úpravách na počátku 20. století.

V roce 1945 byl zámek rodině Seréniyů zestátněn na základě Benešových dekretů a následovaly nenáročné úpravy pro potřeby školství. V současné době je na zámku umístěna internátní škola a zámek je proto veřejnosti nepřístupný.

Louka - hrad

Zřícenina hradu na kopci nad stejnojmennou vsí.

Přestože první zmínky o hradu pocházejí až z roku 1360, je možno jeho založení klást do přelomu 13. a 14. století. Zakladateli byli páni z Lomnice, kteří kolonizovali okolní krajinu hrad jim sloužil jako správní středisko panství vzdáleného od jejich rodového sídla.

Roku 1360 je psán jeho první majitel Proček z Lomnice, který jej dává zapsat své manželce Hysle i s příslušenstvím. Od roku 1392 je hrad v držení opět pánů z Lomnice, kteří jej prodávají v roce 1412 pánům z Boskovic. K roku 1475 se hrad vrací do majetku pánů z Lomnice v roce 1486 jej přebírají páni z Tvorkova. Po deseti letech hrad koupil Vilém z Pernštejna. V jejich držení hrad zůstal do druhé poloviny 16. století, kdy jej získal jeho poslední majitel Hanuš Ferdinand z Hardeku a na Letovicích, protože již před rokem 1580 je hrad uváděn již jako pustý.

Dnes jsou zachovány ve větší míře jen klenutý sklep, zbytky nádvorních budov a fragment věže.

Lysice - zámek

Zámek v LysicíchPoměrně rozsáhlý zámek uprostřed obce, nejvýznamnější památka tohoto druhu v okrese Blansko.

Původní sídlo pánů z Kunštátu a Lysic - hrad Rychvald - zaniklo po husitských válkách v 15. století. První zmínky o tvrzi v Lysicích, jejich novém sídle, jsou z roku 1480, kdy byla v držení Jana Heralta z Kunštátu a na Plumlově. Roku 1554 však přestavbu v raně renesančním slohu dokončil již Diviš Černčický z Kácova. Vlastní přestavba tvrze na zámek v renesančním slohu připadá na období pánů z Náchoda v letech 1584 - 1589. Hron Březnický z Náchoda přistavěl tehdy Jižní patrové a východní křídlo. Další úpravy byly prováděny za Jiřího Březnického z Náchoda někdy po roce 1614, kdy bylo vnitřní nádvoří obklopeno ze tří stran arkádami. V roce 1650 byla upravena renesanční, dodnes udržovaná zahrada.

Barokní úpravy zámku byly prováděny od 30. let 18. století až do doby kolem roku 1745, kdy byl tehdejším držitelem Antonínem Amatusem Seréniym zcela změněn vnější vzhled zámku. V koutě nádvoří vyrostla hodinová věž, bylo provedeno zasypání částí příkopu a vystavěno severní křídlo - barokní divadlo, které bylo dokončeno k roku 1791. Roku 1779 došlo na výstavbu hospodářského předzámčí se stájemi, kočárovnou a byty pro služebnictvo.

Do dnešní podoby byl pak zámek a zejména jeho interiér upraven v letech 1843 - 1848 podle vlastního projektu Emanuela Leopolda hraběte Dubského z Třebomyslic. Vzniklo sídlo s klasicistně upravenými arkádovými lodžiemi, elegantním schodištěm a unikátním krytým ochozem uzavírajícím východní díl zahrady.

Ve druhé polovině 19. století pak došlo k historizujícím úpravám interiérů a po požáru v roce 1902 bylo vyhořelé divadlo přeměněno v budovu se sbírkovými kabinety a knihovnami.

Rodina Dubských byla také posledními soukromými majiteli zámku a panství. Zámek i panství byly zkonfiskovány v roce 1945 na základě Benešových dekretů. V současné době je zámek s jeho zachovanými interiéry přístupný veřejnosti. Po stavebních úpravách v 90. letech bylo zpřístupněno druhé patro s obývacími pokoji rodiny Dubských. Zámek je poměrně hojně kulturně využíván jak pro hudební vystoupení historických skupin, tak obecním úřadem pro nejrůznější kulturní akce. O vánočních svátcích jsou pořádány již klasické noční prohlídky. (Zámek byl v roce 1996 opravován, od 1. 4. 2000 jsou po třiceti letech přístupné i interiéry prvního i druhého patra, pozn. aut.)