Hrady a zámky okresu Blansko M-R

Nový hrad - hrad

Zřícenina předhradí Starého hradu - tzv. Nový hradNázev se původně vztahoval na dnes již takřka zapomenutý hrad, dnes zvaný Starý, stojící na západním konci vysoké ostrožny vypínající se nad údolím řeky Svitavy, asi 3 km jižně od Blanska. Po jeho zániku se jméno přeneslo na mohutné opevnění, jež také převzalo jeho funkci.

K založení hradu došlo v letech 1315 - 1316 pány z Lichtenburka. Nový hrad nahradil původní správní středisko pánů z Obřan - Ronovců. Krátce před rokem 1364 byl hrad přenechán moravskému markraběti. Markrabě Jošt zastavil hrad kolem roku Vaňkovi ml. z Boskovic. Roku 1411 byl vlastníkem hradu český král Václav IV. a roku 1419 dal hrad do zástavy Pročkovi z Habrova. Již 8. května potvrdil král Zikmund zástavní právo opět Vaňkovi z Boskovic, ten se ale připojil na stranu husitů a škodil blanenskému biskupskému majetku. Roku 1423 byly Vaňkovy hrady - Nový Hrad a Černá Hora dobývány olomouckým biskupem, přičemž ten první byl dobyt a obsazen. Téhož roku však Vaněk získává hrad zpět, ale záhy umírá. Zástavní právo po něm převzal Oldřich Černohorský z Boskovic, který se zde usadil se svou ženou a syny. Jeden z nich - Jindřich vyměnil roku 1411 Nový Hrad s králem Jiřím z Poděbrad za hrad Svojanov, ale již roku 1460 byl zástavním držitelem Proček z Kunštátu, majitel Blanska. Čeněk z Kunštátu v roce 1467 hrad důkladně opravil.

Za česko-uherských válek byl hrad po téměř ročním obléhání na jaře roku 1470 dobyt vojsky krále Matyáše. V roce 1470 získal hrad Ladislav z Podmanína a ještě téhož roku hrad převzal Dobeš Černohorský z Boskovic spolu s bratrem Benešem.

Ti vybudovali patrně v roce 1493 mohutné předsunuté opevnění - dnes zvané Nový Hrad. Pánům z Boskovic zůstal hrad až do 30. dubna 1597, kdy po smrti Jana Šembery z Boskovic rod po meči vymírá.

Nový Hrad zdědili pánové z Liechtensteinu. Liechtensteinové věnovali hradu náležitou pozornost, byl opravován a v roce 1642 a také 1643 byl ohrožován švédským vojskem. Hrad plnil úlohu plně vyzbrojené vojenské pevnosti, kterou díky zradě jednoho občana blízké vesnice Olomučany dne 16. července 1645 dobyli, vydrancovali a vypálili Švédové po vedením plukovníka Kallenberga. Veškerá kořist byla odvezena na 16 ( !!! , pozn. aut.) povozech směrem k Brnu.

Hrad pak již nebyl nikdy zcela obnoven a pouze opravené předsunuté opevnění sloužilo až do počátku tohoto století jako sídlo panských myslivců, případně sklady válečné výzbroje, vyráběné v nedalekých hamrech. Při stavbě dráhy byla z obav před sesunutím snesena část věže.

Po druhé světové válce byla v dnešním Novém Hradě otevřena výletní restaurace. Po jejím zániku hrad se hrad ocitnul v dezolátním stavu. Teprve v devadesátých letech začala parta nadšenců s jeho rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes je hrad zastřešen, je tu sezónně otevřené občerstvení, jsou přístupny některé zrekonstruované místnosti a věž. Probíhají tu historická šermířská klání. Hrad je dostupný z Olomučan přes Máchův památník nebo od Adamova z údolí Svitavy.

Osiky - hrad

V údolí Besénku, asi 5 km severně za Lomnicí, se na plošině poblíž kostelíka sv. Stanislava nacházejí stopy po hradní stavbě, vzniklé patrně v polovině 13. století. O hradu neexistuje žádná písemná zmínka.

Rájec nad Svitavou - hrady

V Rájci se předpokládá existence dvou hradů. První z nich stával pravděpodobně v prostoru dnešního předzámčí, druhý bývá situován do míst zvaných Hradisko. Oba nepříliš rozsáhlé hrady zanikly koncem 14. století a do dnešní doby se po nic nezachovaly žádné stopy.

První zmínka o Rájci je v listině biskupa Jindřich Zdíka z roku 1141, kdy se v soupisu statků olomouckého biskupství uvádí "Blansco cum Rayc". Biskup Jan V. Bavor prodal později Rájec rodině, která se po něm psala.

Další zmínky o Rájci jsou pak až z roku 1335, kdy se připomínají jako majitelé příbuzní pánů z Lelekovic. V roce 1368 získává oba hrady Ješek Puška z Kunštátu. Jeho syn Erhart Puška pak prodal v roce 1412 Alšovi z Kunštátu mimo jiné dva „hrady zřícené neb stržené”. Poslední zmínka o rájeckých hradech je z roku 1446, kdy Václav z Lomnice zapsal Rájec se dvěma zbořenými tvrzemi olomouckému biskupovi Pavlovi z Miličína. Zbytky hradů pravděpodobně zanikly při výstavbě pozdějšího zámku.

Rájec nad Svitavou - zámek

Panoramatický záběr nádvoří zámku v Rájci nad Svitavou

Stavebně unikátní stavební komplex ve stylu klasicismu podle Ludvíka XVI.

Z původního sídla majitelů rájeckého panství zbylo pouze renesanční předzámčí, vystavěné v roce 1570 jako příhrádek tehdejším majitelem Bernardem Drnovským z Drnovic. Na přelomu 17. a 18. století vlastní hrad vyhořel a jeho držitel, Antonín hrabě Salm-Reifferscheidt, jej nechal zcela strhnout, terén upravit a v letech 1763 - 1769 vystavět nový zámek, který by zcela reprezentoval společenské postavení významného šlechtického rodu z Porýní.

V prvním patře zámku se nacházely soukromé komnaty panstva. V přízemí byly umístěny reprezentační a společenské sály. Původní rokoková výbava vzala za své při úpravách v 19. století, ale i přesto jsou historizující interiéry velmi hodnotné a řemeslně kvalitní.

Boční křídla, v nichž byly umístěny stáje, správa panství a byty služebnictva, stála původně samostatně a byla koutovými stavbami napojena až následně. Na východní straně je dvůr uzavřen mřížovou branou vyrobenou v blanenských železárnách, jejichž provoz rozšířil právě rod Salmů.

Veškerý majetek byl rodu Salmů zkonfiskován na základě Benešových dekretů v roce 1945. Probíhá soud o navrácení majetku. Dnes je se svými bohatými interiéry zámek ojedinělou ukázkou sídla inspirovaného někdejší francouzskou architekturou. Zámek je přístupný veřejnosti.

Rumberk - hrad

Hrádek stával na pahorku obklopeném příkopem a mohutným valem na ostrožně u obce Deštná.

O Rumburku se dochovaly jen nepřímé zprávy. Roku 1274 je například zmiňován biskupský leník Bertold de Romprech. Pánům z Rumberku patřil hrad až do konce 1391, kdy jejich velkou část panství získali páni z Letovic. Samotný hrádek zanikl patrně koncem 14. století.

Nedochovaly se zbytky zděné výstavby, předpokládá se proto existence jen dřevohlinitých staveb. Z lokality byla získána řada nálezů jak z keramiky, tak i kovových předmětů.

Rychvald - hrad

Hrad byl založen přibližně 2 km západně od Lysic na nevysoké ostrožně obtékané potokem.

Od roku 1308 se uvádí jakožto majitel obce Lysice Heralt z Kunštátu, jehož potomci tu založili samostatnou rodovou větev podle vsi se i píšící.

V letech 1351 - 1368 je jmenován jeho syn Kuna z Kunštátu a Lysic a pravděpodobně to byl on, kdo nedaleko od vsi v bezpečné poloze založil pevný hrad a nazval jej Rychvald. Roku 1371 se také poprvé písemně uvádí hrad. Hrad pak přešel na jeho čtyři syny a až do roku 1406, kdy panství sjednotil Proček z Lysic, se neustále měnily vlastnické vztahy.

Osudy hradu za husitských válek jsou značně nejasné, ale z let 1436 a 1437 vyplývá, že jej v té době vlastnil pan Hynek z Ronova a podle listin z oněch let byl hrad ještě stále obyvatelný. Posledními známými majiteli byli páni z Boskovic. Brzo po tomto datu hrad zanikl v souvislosti se stavbou pohodlnějšího sídla - tvrze v Lysicích.

Na místě jsou dodnes patrné pozůstatky zdí a hradního příkopu.